Dívám se z okna, jak se na krajinu snáší bílý sníh a přemýšlím. Ráda bych se vás zeptala, jak se jmenujete. A hlavně proč se tak jmenujete. Zdá se mi, že se k nám pomalu zase vrací doby, kdy byl význam jména důležitý: Tak třeba jméno Vlastimil dávali rodiče, když si přáli, aby jejich chlapec miloval svou vlast stejně jako oni a Krasomila měla být nejenom krásná, ale také milá.
Proč mají lidé své jméno, to každý chápe. Ale proč má jméno Bůh? V pohanském světě si lidé představovali, že když znají jméno svého boha, mohou ho volat a vzývat a on udělá, co si přejí. A mysleli si, že když znají jeho jméno, mohou čerpat jeho sílu. Připadá mi to, jako by bylo pro ně jméno jejich boha klíčem od zamčených dveří nebo kódem, žetonem do automatu. Taková manipulace, viďte…
U živého Boha je zvláštní to, že nemá jenom jedno jméno, ale má jich více. A každé z těchto jmen nás může něco o něm naučit. Bůh má mnoho jmen, protože má i mnoho podob.
A proč znát jména našeho Boha? Díky nim můžeme o Bohu uvažovat, můžeme ho oslovovat, ale také oslavovat, hovořit s ním i o něm.
V biblických příběhů nám vyplývá, že některá jména mu dávali lidé, jinými se popisoval on sám. A každé z těch jmen mělo svůj zvláštní význam. Když se vyslovilo některé z Božích jmen, vzbuzovalo strach nepřátel, když jiné, konejšilo zarmoucené. Platí to i dnes? Zkusme hledat v Písmu Boží jména a přemýšlet, co znamenala tenkrát pro lidi, kteří tato jména slyšeli a vyslovovali. A co znamenají dnes pro nás?
Náš Bůh má mnoho jmen. Vyjadřují jeho slávu, jedinečnost i jeho charakter. A to nejúžasnější jméno, které má, je jméno Ježíš, které znamená: „On vysvobodí svůj lid z jeho hříchů“ (Mat 1, 21). Radujme se z toho jména a pojďme ho oslavovat i dnešní písní. Je to známá píseň, píseň číslo 39 ze zpěvníku „Zpívejme Hospodinu“ v podání kytaristy Jaroslava Janoštíka. Má název „Vzývám a slavím tvé jméno“.
1. /: Vzývám a slavím Tvé jméno
za Tvou velkou lásku, již darovals nám. :/
/: Tys slíbil, že se zas k nám vrátíš,
přijď, Pane Ježíši, přijď pro církev svou. :/
2. /: Vzývám a slavím tě písní,
na křídlech těch tónů chci srdce Ti nést. :/
/: Když s Tebou, můj Ježíši, kráčím,
pak dojdu až k cíli, vždyť Ty mě chceš vést. :/
Oslavujme i dnes Boží jméno ne proto, aby nám splnil naše přání, ale proto, kým je a co pro nás v Pánu Ježíši Kristu znamená. V přijetí jeho slavného jména můžeme totiž najít i svou vlastní identitu: „Těm pak, kteří ho přijali a věří v jeho jméno, dal moc stát se Božími dětmi.“ (Jan 1,12)
Foto Ludmila Janoštíková