Zveme Vás k poslechu písně „Ty lásko vzácná“ (číslo 49 ze zpěvníku „Zpívejme Hospodinu“).
Melodii k textu Tomáše Kempenského napsal adventistický hudební skladatel a sbormistr James Thomas Bingham.
J. Bingham je současným hudebním skladatelem, který začal své hudební aktivity ve sboru v Geelong v Austrálii, kde vyrůstal. Hrál zde na housle, zpíval a v dospívání se stal varhaníkem. Později se přestěhoval do Kanady a Spojených států, kde studoval hru, zpěv i kompozici. Skládá písně i instrumentální skladby a se svými pěveckými sbory procestoval celý svět.
Zhudebnil také text Tomáše Kempenského a vytvořil tak píseň, která je oslavou Boží lásky k nám lidem. Její melodii si opět můžete poslechnout v kytarovém podání Jaroslava Janoštíka. Přejeme vám příjemný poslech.
Autor textu písně „Ty lásko vzácná“, Thomas Haemmerken, známý spíše pod jménem Tomáš Kempenský podle města Kempen v Německu, kde se narodil, žil na přelomu 14. a 15. století. Byla to doba velkých dějinných zvratů, pokleslé morálky a zmatků v církvi. Tomáš Kempenský byl mnichem a patřil ke komunitě „Bratří společného života“. Známe ho také jako představitele hnutí Devotio moderna, které usilovalo o opravdovou vnitřní zbožnost narušené společnosti. Tomáš Kempenský učil lidi modlit se, rozumět slovům Písma a zdůrazňoval, že k přijetí spasení je důležitější osobní vztah ke Kristu než pouhá účast na bohoslužbě.
I u nás v naší zemi jsou po staletí známé Čtyři knihy o následování Krista Tomáše Kempenského.
Než si znovu poslechnete dnešní píseň a budete uvažovat nad jejím textem, přečtěte si úryvek z této knihy, který jsme pro vás vybrali. Je z třetí části nazvané „O vnitřním potěšení“ a V. kapitoly s názvem „O podivuhodném působení Boží lásky“. V ní Tomáš Kempenský vyznává, jak úžasná je Boží láska k nám lidem a jak může člověka proměňovat. Ačkoli je tento text starý půl tisíciletí, může být aktuální i dnes:
1. Dobrořečím ti, Otče nebeský, otče mého Pána Ježíše Krista, že ses dobrotivě rozpomenul na mne ubohého. Otče milosrdenství a Bože veškeré útěchy (2 K 1,3), tobě vzdávám díky, že mne, nehodného jakéhokoli potěšení, někdy oblažuješ svou útěchou. Stále ti za to dobrořečím a oslavuji tě s tvým jednorozeným Synem a utěšitelem Duchem svatým na věčné věky. Ano, Pane Bože, můj svatý milovníku, kdykoli zavítáš do mého srdce, zaplesá celé mě nitro; vždyť tys má sláva a radost mého srdce. Tys má naděje a mé útočiště v den mého soužení (Ž 3,4; 59,17).
2. Ale že jsem ještě slabý v lásce a nedokonalý v ctnosti, mám zapotřebí, abys mě posílil a potěšil; proto mě častěji navštěvuj a vyučuj svatým naukám. Osvoboď mě od zlých vášní a uzdrav mé srdce ode všech nezřízených žádostí, abych, vnitřně uzdraven a dokonale očištěn, byl učiněn schopným lásky, statečným v utrpení a věrným ve vytrvalosti.
3. Velká věc, veskrze veliké dobro je láska, která jediná ulehčí každé břímě a snáší každou nespravedlnost. Neboť nese tíhu bez těžkosti a všechno hořké činí sladkým a chutným. Ušlechtilá láska k Ježíši pobádá k velkým činům a vzbuzuje touhu po stále větší dokonalosti. Láska se chce vznášet vzhůru a nechce být zdržována žádnými nízkými věcmi. Láska chce být svobodná a prostá veškeré světské žádosti, aby nebyl stíněn její vnitřní zrak, aby ji nespoutala nějaká časná příjemnost nebo neskličovala nepříjemnost. Nic není sladšího než láska, nic silnějšího, nic vyššího, nic širšího, nic radostnějšího, nic plnějšího ani lepšího na nebi ani na zemi; vždyť láska se zrodila z Boha a může spočinout jen v Bohu, jenž převyšuje všechno stvořené.
4. Kdo miluje, ten létá, běží, raduje se; je volný a nic ho nezadrží……
Na téma lásky bylo napsáno mnoho úvah a kázání a dnešní píseň je jednou z nich. Tomáš Kempenský v textu písně nejenom vypráví o tom, co Boží láska pro nás udělala, ale také vyjadřuje touhu, aby Boží láskyplný čin nezůstal v lidských srdcích bez odezvy.
Ty lásko vzácná
1. Ty lásko vzácná, úžasná,
jsi víc, něž člověk ví a zná,
vždyť Bůh se stává člověkem
a život dává v Synu svém.
2. Pro nás byl křtěn a snášel hlad,
i bídu znal i cítil chlad,
byl sváděn k hříchu, nezhřešil,
tak příkladem všem lidem byl.
3. Pro nás i zrádci nohy myl
a hrůzu kříže podstoupil.
Vždyť kříž, kde zmíral Kristus Pán,
byl určen lidem, patřil nám.
4. Pro nás vstal z hrobu,
vzkříšen byl, jak vítěz k Otci vystoupil.
Pak Ducha svého církvi dal,
v něm sílu k službě daroval.
5. Za lásku jeho úžasnou
ať s díky všichni k Pánu jdou.
Náš Otec v nebi, Syn i Duch
je Tvůrce, Smírce, Láska – Bůh.
