„Vzdávej čest Tvůrci, On vládcem je země i nebe…“ Těmito slovy nás zve k oslavování Boha Stvořitele první píseň ze zpěvníku „Zpívejme Hospodinu“. Napsal ji v druhé polovině 17. století Joachim Neander na nápěv Geistlicha Stralsunda. Na kytaru hraje Jaroslav Janoštík.
Autor původního textu písně „Vzdávej čest Tvůrci“, Joachim Neander, se dožil pouhých 30 let. Přesto po sobě zanechal úžasný duchovní odkaz. Zároveň se však jeho jméno dostalo velice zvláštní cestou do učebnic dějepisu v souvislosti s Darvwinovou vývojovou teorií. Víte jak se to stalo?
Joachim Neander se narodil v roce 1650 v rodině učitele. Jeho dědeček, také Joachim, byl duchovním a, jak bylo tenkrát zvykem, přeložil jejich rodové jméno Neumann – „Nový muž“ do řečtiny. Začal používat jméno Neander, které převzal
i jeho vnuk.
Už ve svých 24 letech se Joachim Neander stal rektorem vysoké školy v Düsseldorfu a vyučoval nejenom náboženství, ale i státní právo. Pro nějaké politické neshody musel tento post opustit a odešel do Düsseldorfu, kde působil
v letech 1674 – 1679 jako ředitel Reformované Latinské školy. Žel onemocněl a v roce 1680 zemřel.
A jak se tedy jeho jméno dostalo do učebnic dějepisu? Joachim Neander měl ve zvyku často chodit do skrytého údolí říčky Düssel, která se vinula roklí mezi skalami a lesem. Zdobily ji vodopády a navíc byla lemovaná nádhernými jeskyněmi s krápníky. Byla tam jeho oblíbená místa pro ztišení a rozhovory s Bohem. Pravděpodobně právě zde vznikala jeho kázání i nejkrásnější básně a hymny, ke kterým psal nejenom texty, ale často k nim komponoval i melodii. Později, v 19. století, byla po něm pojmenovaná jedna z velkých jeskyní: Neanderhöhle. A v polovině 19. století, když začala v okolí Düsseldorfu rozsáhlá těžba vápence na výrobu cementu, se úzká roklina stala širokým údolím, které dostalo jméno Neanderthal – Neandrovo údolí.
V létě roku 1856 narazili dělníci při lámání kamene na skrytou jeskyni a podařil se jim nevídaný archeologický nález: Našli 16 lidských kostí, které byly podivné, jakoby zdeformované. Bylo to právě v době, kdy byla na úsvitu evoluční teorie a vědci hledali důkazy, které by potvrdily jejich domněnku, že se člověk vyvinul z prastarých primitivních forem.
Dělníci ale netušili, že by jejich nález mohl mít nějaký zvláštní význam a prý kosti vyhazovali právě ve chvíli, když na jednom ze svých výletů procházel kolem profesor Carl Fuhlrott. Nález opatrně zkompletoval a prozkoumal. Kosti označil jako pozůstatky fosilního člověka, který byl podle místa nálezu pojmenován jako člověk neandrtálský. Dodatečně byly
k tomuto názvu přiřazeny i další lebky, které byly už dříve uloženy v muzeích a také jejich původní majitelé začali být označováni názvem „Homo neanderthalensis“ nebo „Homo sapiens neanderthalensis“.
A tak se stalo, že jméno Joachima Neandera, který plně důvěřoval zprávám o stvoření z Bible a následoval Boha Stvořitele a Zachránce, označuje až podnes nálezy, které mají lidstvu dokázat, že člověk vznikl postupným vývojem.
Každý se rozhoduje sám za sebe, komu a čemu bude věřit. I my máme k našim rozhodnutím svobodnou vůli.
Pokud se chcete sklonit před Božím majestátem, můžete se dnes znovu ztišit při písni „Vzdávej čest Tvůrci“. Jeho autor nás zve k tomu, abychom Bohu Stvořiteli vzdali čest a slávu, která Mu náleží a oslavovali ho svým životem.
Vzdávej čest Tvůrci
1. Vzdávej čest Tvůrci, On vládcem je země i nebe,
s úctou a v pokoře vděčně mu obětuj sebe.
Vroucně ho chval, On je tvůj nebeský Král,
věř, že má v péči i tebe.
2. Vzdávej čest Bohu, On spravuje sám vesmír celý,
nad tebou stále bdí, jeho vztah k tobě je vřelý.
Když Boha znáš, radost ve svém srdci máš,
z lásky čiň to, co On velí.
3. Vzdávej čest Pánu a každý den slav jméno jeho,
svým celým životem vyvyšuj Ježíše svého.
On světlem svým prozáří života stín,
tak budeš žít jen pro něho.
Foto Radek Kamler