Milí návštěvníci našeho blogu. Zveme vás dnes k další vzpomínce na „první jarní kvítí“ a rádi bychom se s vámi podělili o třetí úvahu paní Ludmily Janoštíkové. Tentokrát je o prvosence jarní.
Už samotný lidový název prvosenky „petrklíč“ nám napovídá o čem a o kom budou biblické texty v závěru příspěvku.
Přejeme vám nádherné dny v rozkvetlé přírodě i blízkost Toho, který ji pro nás vytvořil.
Prvosenka jarní
Prvosenka jarní, lidově zvaná petrklíč, patří k prvním poslům jara.
Roste téměř po celé Evropě vyjma Středozemí a nejsevernějších oblastí.
Podle českého Červeného seznamu patří mezi vzácnější až ohrožené druhy.
Prvosenka jarní je druh variabilní, proto se rozděluje do více poddruhů (pravá, šedavá, velkokališná a podobně).
Ve středověku se pěstovala v zahradách pro květy a listy, které byly pojídány v salátech. Nyní se nejčastěji se používá v čajových směsích při onemocnění dýchacích cest. Používá se také do džemů, sirupů, vína a do nálevu pro kyselé okurky.
Přes zimu ztrácí staré listy, nová listová růžice vyrůstá z oddenků na konci zimy (únor až březen) a tehdy se také objevují její půvabné květy.
Jméno petrklíč naznačuje, jako by tato krásná rostlinka měla klíč k otevírání jara. V Německu se prvosence říká bylina svatého Petra, což má pravděpodobně souvislost s biblickým textem zaznamenaným v Evangeliu podle Matouše v 16. kapitole:
Když Ježíš přišel do okolí Cesareje Filipovy, zeptal se svých učedníků: „Za koho mají lidé Syna člověka?“ „A za koho mě máte vy?“ zeptal se.
„Ty jsi Mesiáš, Syn živého Boha!“ odpověděl mu Šimon Petr.
„Blaze Tobě, Šimone, synu Jonášův,“ řekl mu na to Ježíš. „Tohle Ti totiž nezjevilo tělo a krev, ale můj Otec v nebesích. A já Ti říkám, že jsi Petr a na té skále postavím svou církev a brány pekel ji nepřemohou. Dám ti klíče od nebeského království: cokoli svážeš na zemi, bude svázáno v nebi a cokoli na zemi rozvážeš, bude rozvázáno v nebi.“
Petr, učedník Pána Ježíše Krista na tomto místě obdržel klíč od království nebeského, aby svazoval a rozvazoval pro nebeské království.
