Je květen, jeden z nejkrásnějších měsíců v roce. Už od dětství žasneme nad vůní, barvou i tvary květin, kterých jsou teď kolem nás záplavy.
V minulém příspěvku o květinách jsme vás pozvali ke společnému pozorování některých rostlin. Líbilo se vám povídání o devětsilu? Měli jste z něj nějaký užitek? Jestli ano, můžete se o to podělit v komentáři.
Dnes vás zveme ke čtení dalšího příspěvku, který pro vás připravila paní Ludmila Janoštíková. Také v něm se píše o souvislostech mezi názvem rostliny a biblickými texty. Je o sasance hajní.
Přeji vám, aby vás příspěvek potěšil a povzbudil k dalšímu hledání a objevování.
Sasanka hajní
Sasanka hajní, slovensky veternica hájna, je vytrvalá bylina nanejvýš 30 cm vysoká. Roste v listnatých lesích, kde je dostatek světla a vlhkosti. Vyskytuje se v Evropě, v Asii a ve střední části USA. V České republice se s ní setkáme prakticky všude od nížin až po horské polohy Hrubého Jeseníku – na Keprníku. Kvete v březnu až květnu.
Čerstvě utržená rostlina sasanky hajní je jedovatá, po usušení jedovatost zčásti mizí. V lidovém léčitelství byla dříve používána jako lék proti revmatizmu. Pro nebezpečné vedlejší účinky se však již nepoužívá. Udává se, že 30 rostlin je pro člověka smrtící.
Latinský název sasanky anemone nemorosa je odvozen od řeckého slova anemos – vítr, jelikož se rostlina i při slabém větru ohýbá a okvětní lístky ve větru snadno opadávají. To vystihuje i slovenský název sasanky – veternica hájna.
Při pohledu na tuto krásnou květinku se mně vybavují slova Žalmu 103, verše 15 – 18:
Člověk, jehož dny jsou jako tráva,
rozkvétá jak polní kvítí;
sotva ho ovane vítr, už tu není,
už se neobjeví na svém místě.
Avšak Hospodinovo milosrdenství je od věků na věky
s těmi, kdo se ho bojí,
jeho spravedlnost i se syny synů,
s těmi, kteří dodržují jeho smlouvu,
kteří pamatují na jeho ustanovení a plní je.